Androidové setkání.
19.05.2014 16:27
Římu ve vlaku do Brna. Mám trochu černé svědomí, že jsem měl
jet už o dva vlaky dřív, ale tělo se nehodlalo probrat. Tak snad mne nic
závažného neminulo. Koná se dnes, tj. v sobotu 17. Května Tmavomodrý
festival, jehož nedílnou součástí je výstava moderních asistivních technologií,
pomáhajících lidem s poruchami zraku. Od lup, přes poloautomatické čtečky
knih, software pro počítače až po ty malé pomocníky do kapsy, mobily.
Já směřuji na
neformální setkání příznivců těch mobilních zařízení s Androidem. Ti mne
jistě seznámí i s tím, co bylo dopoledne na výstavě a v předváděcím centru
nového.
Malinovsého náměstí.
Tak pojďme s tím mobilem. Hlasové asistence Antelli zadávám jednoduchý
úkol: "naviguj pěšky Dvořákova 6". A už mi mobil, můj Samsung Galaxy S4
oznamuje. Pokračuj 50 metrů, odboč vlevo a cíl po 130 metrech. Jste u cíle.
Míjím vchod asi o 3 metry. Uvnitř mi mobil tedy nepomůže, ale obsluha už dle
bílé hole ví, kam patřím, a odvádí mne ke stolům s kolegy. Tak objednat
pití a jídlo. Taky bych si mohl přečíst jídelní lístek na mobilu, ale
komfortnější by bylo, kdyby na lístku měli buď QR kód, nebo dokonce NVC čip a
už bych koukal na displej a naslouchal co si vybrat. Takto poradí šikovná
sousedka.
Já se ještě
přihlásím v aplikaci YELP do této restaurace U všech čertů, zkontroluji
dosavadní hodnocení. A můžeme se pustit do diskuze. Je tu dost hlučno ze spodní
restaurace, protože jsem vlastně na takovém balkoně nad hlavními prostorami
restaurace.
Ještě stihnu
registrovat některá jména, pak přináší jídlo a od té doby se průběh změní na
velký řev a překřikování. Sotva se domluvím se sousedem.
A tak se vlastně nic nového nedozvím ani tady.
Není čas si říci, koho zaujala jaká aplikace, není čas doporučit vyzkoušená
zařízení, dát si vzájemně tipy a triky.
Tak trochu mi to vadí, ale setkání s živými lidmi je přece jen něco
jiného než jen diskuze na konferencích a mailech. Tož dobrý. Jen nahlédnu do
mailu, kdy mi jede ten můj vlak, kdy odjíždí nejbližší tramvaj z této zastávky,
to vše pár kliky. Mobil do kapsy a do vlaku. Pak jen naslouchám, jak se ozvou
varhany známou melodií - dáme góla, dáme. Zaslechnu, že jsme dali gól, vedeme
dva nula a tak dál, a tak dál. Přijíždím k Veselí a ten den bez velkých
úspěchů přináší ještě jedno drobné zklamání. Mobil hlásí, utkání skončilo a
naši prohráli.
A ve Veselí prší...
Miluji mobil s Androidem. Nic z toho mne vlastně nepřekvapilo.