Dočkal jsem se.
22.10.2014 12:01
Bazén, vířivka, masáže, klid a pohoda. Tak jsem o tom mluvil
snad už víc jak dva roky a stále nic. Až nyní. V polovině října tohoto
roku 14 jsem se vydal i s Hopíkem na cestu do Karlovic. Pozvánka došla od
šachistů.
Ne, opravdu jsem
šachy nehrál, ale oddíl z Olomouce zde pořádal svůj tradiční oddílový
přebor a nabídl volná místa. A tak jsme se ocitli v podhůří Jeseníků. U
řeky Opavy, v téměř nehybném údolí Karlovic.
Cesta utekla rychle
a už jsme se rozhlíželi po našem domovu na týden. Rekreační zařízení ÚKV, tak
se jmenuje. Máme pokoj sami pro sebe. Malý, ale pro nás dostatečně velký. Hope
hned zabral svoje lože. Moc času se rozhlížet neměl. Oběd a ven na první
vycházku.
Hope pobíhá volně po
loukách radostně lítá kolem nás. My v rozhovoru dojdeme k penzionu Na
hrázi. Pan vedoucí srdečně vítá staré známé. Tím nemyslí nás dva, ale kamarády
Gutovi, Pavlíčkovi, Irenu Šourkovou, prostě hráče a doprovody. Tornádo
seznamuje s okolím mého Hopa. Správně, Tornádo je to pes domácích!A ve
veselé debatě si dáváme první z dovolenkových piv. Tady téměř oslavně je
to Svatováclavské! Poznámka na okraj. Během týdne jsme ten sud dopili!?!
Překrásným, totálně
klidným údolím se vracíme na chatu. Večer seznámení s možnostmi lázeňských
procedur a večer dle libosti. A tak nějak běží den za dnem.
Snídaně, tedy
nejdřív se Hop proběhne kolem, po deváté už směřuji do bazénu. Kolem 11 hodiny
stihneme pivko v cukrárně, nebo jen oddych na pokoji. Cukrárna se jmenuje
Pomněnka a nejen že zde mají skvělé zákusky, ale taky pivo Zubatá žába a
k němu smažené bramboráčky a tvarůžky. No nedej si! Následuje oběd,
odpolední klid a další vycházka ven. Mezi to se vloudí ještě masáže, návštěva
vířivky, večerní hudba, štamprlička na dobré ráno či dobrou noc. Prostě odpočinek,
pohoda!
Tak toto jsem si
skutečně přál. Tento týden byl extrémně krátký. Ale už jsem si rezervoval místo
pro příští rok.
Skvělý organizátor a
vedoucí akce Zdeněk Pavlíček se stará nad rámec svých povinností. Zajistil nám
odvoz do Vrbna, odtud busem do Olomouce. Tak jsme se vyhnuli náročným přestupům
na nádražích bez nástupišť. Dík Zdenku, dík vám všem, co mi ten pobyt dokázali
tak zpříjemnit.